Historie obce

Obec Slaná leží v malebném údolí, které se rozkládá od jižního okraje okresního města Semily až pod Zelený háj na rozloze 1027 ha.

Toto údolí s okolním kopcovitým terénem je tvořeno permokarbonskými horninami mladších prvohor s vyvřelým melafyrem a místy útvary třetihorními s čedičovými vyvřelinami. Permský útvar je tvořen vrstvami pískovců, slepenců a lupků. Lupky byly kdysi těženy a používalo se jich jako hnojivo na pole.

Z okolních kopců je nádherný pohled na chloubu naší vlasti Český ráj s dominantami Valdštejnem, Hrubou Skálou a zříceninou hradu Trosky. Pohledu na část Krkonoš vévodí Kotel a Lysá hora.

Obcí směrem od západu k východu protéká potok, pramenící v Tuhani a v Bořkově ústící do říčky Olešky. V dávných dobách na tomto potoku stával v místě dnešní textilní továrny mlýn.Už od pradávna bývali obyvatelé zdejšího podhorského kraje rolníky. Na malých úzkých políčkách pěstovali žito, ječmen, oves, červené zelí, zřídka pšenici a později brambory. Jedním z mála zdrojů příjmu našich předků v tomto chudém kraji se stalo pěstování lnu.

Len se podomácku zpracovával a podle záznamů v obecní kronice byl poslední ruční tkadlec Josef Ducháč z č.p. 17, který pracoval na ručním tkalcovském stavu do roku 1914. Domácí zpracování lnu s rozvojem textilního průmyslu postupem času zaniklo.

Živnostníkům i obchodníkům se v obci příliš nedařilo. Živobytí zde nalezli jen ti řemeslníci, kteří zhotovovali běžné potřebné výrobky. Jednalo se především o kováře, krejčí, obuvníky, případně mlynáře.

Státní silnice Semily - Slaná - Zelený háj - Lomnice n. Pop. tvoří páteř obce. Tato silnice byla postavena v roce 1882 a první autobusová doprava byla zavedena v roce 1930. Železniční trať Pardubice - Liberec byla vybudována v letech 1856 - 1858, se zastávkou v Nedvězí, první vlak zde zastavil o 65 let později.

První písemná zmínka o Slané je z roku 1430 v knize Antonína Profouse - Místní jména v Čechách. Podle kroniky obce Slané se jméno odvozuje od toho, že za dávných dob tvořil dnešní Slánský potok v lesích močály se slanou vodou. Také při jeho ústí do Olešky je část zvaná Solava. Solava bylo místo, kde se skladovala sůl.

Historické záznamy dokazují, že osada Nedvězí byla založena podstatně dříve. První zmínka o Nedvězí byla nalezena z roku 1316.

Dle urbáře, což byl soupis vrchnostenského majetku ze dne 30. března 1634, náležela Slaná k rytířskému sídlu Semily. Podle záznamů z obecních kronik kolem roku 1652 náležely obce Slaná a Nedvězí částí k panství lomnickému a větší částí k panství semilskému. Nové změny pro Slanou nastaly v roce 1714, kdy byla přiřazena ke kraji boleslavskému. Od roku 1849 připadla k Jičínu a utvořením hejtmanství v roce 1868 byla Slaná opět přidělena k Semilům.

Do roku 1880 byla Slaná spojena s Bořkovem v jednu obec. V Bořkově býval pravidelně starosta, ve Slané první radní. Po jednání v roce 1882 došlo k rozdělení obou obcí. Prvním starostou ve Slané byl František Svoboda z č. 44.

O více jak 40 let později, v roce 1925, došlo i k odloučení obcí Nedvězí a Hořensko. K opětovnému sloučení obcí Hořensko, Slaná, Nedvězí došlo v r. 1953 a v roce 1960 byla k nim přidružena obec Bořkov - pod jednotným názvem Slaná.

V roce 1880 měla Slaná 336 obyvatel, z toho 188 mužů a 176 žen. O třicet let později měla v 73 domech 406 obyvatel. V roce 1980 žilo v obci 739 obyvatel, v roce 2000 pak 640 obyvatel. Tento stav trvá s menšími odchylkami do dnešní doby.

Ve středu obce vybudovali občané kulturní dům. Dokončen byl v roce 1974. Skýtá zázemí pro činnost místních spolků, sídlí zde obecní úřad, provoz restaurace, kadeřnictví a masáže.

Prodejním místem v obci je novinový stánek Risk. Krom časopisů a knih stánek nabízí drogistické zboží, školní potřeby, pytle na odpady a mnohé další zboží.

Bývalá samoobsluha pod názvem Studio Kandy nabízí zákazníkům zařízení koupelen, plovoucí podlahy, krbová kamna, garážová vrata adt.

Firma Unica, s.r.o. Semily a Firma H nabízejí vodovodní, instalační a kanalizační materiál. Obchodní činností s materiálem pro vodu, plyn a topení se zabývá i firma K.T.O. International.

K občanské vybavenosti patří rovněž poštovní úřad, který byl zřízen v roce 1951.

Dlouholetou tradici má také Základní škola a Mateřská škola. V základní škole se vyučuje první až pátý ročník.

V obci působí několik menších výrobních provozoven - zámečnictví, truhlářství, klempířství, zednické práce.

Místní občané podnikají v autodopravě, pohostinství, obchodní činnosti, stavební činnosti, atd.

Z větších průmyslových závodů je v současné době v provozu firma Beneš a Lát, s.r.o. v Suticích, kde se vyrábějí hračky a výrobky pro automobilový průmysl.

Chlouba obce, textilní továrnička s první tryskovou tkalcovnou na světě, byla po rozpadu n. p. Kolory navrácena a.s. Hybler, avšak v roce 1998 byla uzavřena.

V roce 2004 začala rozsáhlá rekonstrukce objektu novým majitelem firmou Beneš a Lát, slevárna a strojírna, a. s. Průhonice. V této továrně se vyrábějí odlitky ze zinku a práci zde našlo cca 70 zaměstnanců.

V zemědělství podniká firma SLAKO, s.r.o.. Krom zemědělské výroby se zabývá likvidací autovraků a odvozem fekálií. V areálu firmy SLAKO, s.r.o. má provozovnu též firma SEMSTAV spol. s.r.o. zabývající se zpracováním dřevní kulatiny.